12 Dec ČESI A ROZVOJ HNUTÍ SOKOLU V ĆUPRIJI 1
Sokolské hnutí jistě zanechalo jednu z nejhlubších stop v politických, sportovních a kulturních dějinách téměř všech slovanských národů druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Boj za národní osvobození, spojený s ideologií slovanství, vedený na principech liberalismu a ideálech harmonie tělesného a duchovního rozvoje člověka, vedl k rozsáhlé činnosti v mnoha oborech.Vzhledem k masovému charakteru celé této organizace, která pořádala velké veřejné slavnosti a jasné národně-revoluční cíle související s osvobozením slovanských národů, představuje sokolnictví mimořádně významné společensko-politické hnutí.
Sokolové byli sice především sportovní organizací, ale díky své ideologii byli často úzce spjati s politickým děním a především s armádou a jejími aspiracemi a potřebami. Společenská a kulturní proměna mnoha nosítek, včetně Ćuprije, byla často podmíněna činností jestřábích organizací.Hromadné sokolnické akademie, soutěže, výsadky, přehlídky, koncerty a veřejné akce byly na všech místech, kde vznikaly sokolnické spolky, na denním pořádku, což zanechalo v součascích silný dojem. Sokolské organizace po sobě zanechaly uniformy, cvičební náčiní, vlajky a v soukromých sbírkách četné fotografie různých akcí, které měly v životě tehdejších generací velkou emocionální hodnotu. Tato informace je velmi důležitá, vezmete-li v úvahu, že Sokolové měli ve svých řadách většinou středoškolskou mládež, v nejkritičtějším věku.
Sokolské hnutí vzniklo v České republice v polovině 19. století. Cílem tohoto sociálního a nacionalistického hnutí bylo posílit národní a slovanské myšlení ve vyspělém a demokratickém duchu a zlepšit fyzickou, duševní a mravní hodnotu každého jedince i společnosti. Sokolská ideologie vycházela z myšlenek svobody, bratrství a rovnosti. Zakladatelé sokolského hnutí věřili, že za sokolské ideály mohou bojovat pouze fyzicky a morálně zdraví příslušníci slovanského lidu.
Miroslav Tirš je považován za předchůdce sokolského hnutí. Jeho myšlenkou jako dobrého znalce starověké gymnastiky a ideálu harmonie mysli a těla bylo zaměřit hlavní cíl tělesného cvičení na posílení fyzických schopností lidu, nezbytných v konečném boji za národní osvobození. Řídil se zásadami liberalismu, které sladil s ideály národního osvobození porobených Slovanů. Také Tirschův koncepční systém sokolnictví vznikl svým způsobem pod vlivem darwinismu a pochopení, že ve věčném boji o přežití vítězí pouze silní a mocní jedinci. Tak se vžil název po sokolovi ptačím, který ztělesňuje sílu, krásu a bojovnost. První sokolský spolek v České republice byl založen v roce 1879, přičemž první sokolská akce v Praze byla uspořádána již v roce 1882.
Hlavním impulsem rozvoje sokolnictví ve slovanských oblastech Rakouska-Uherska byl boj za národní emancipaci a zachování národní identity. Na druhé straně Srbsko jako svobodná a nezávislá země rozvíjelo a propagovalo svou národní myšlenku prostřednictvím oficiálních státních institucí. Teprve se vzrůstajícím nebezpečím válečných konfliktů před 1. světovou válkou byly zakládány speciální nevládní organizace, např. Národní obrana v souvislosti s anexní krizí roku 1908, které rozvíjely národní a všeslovanské vědomí. Do té doby bylo sokolnictví vnímáno spíše jako gymnastické hnutí, bez jasného národního poslání.Národní obrana se těšila podpoře nejvlivnějších stranických vůdců a intelektuálů a fyzická zdatnost branců se stala nezbytnou součástí národního zájmu, směřujícího ke sjednocení všech jihoslovanských národů. Vyšlo mnoho novin, které propagovaly vojenské přípravy proti demokracii. Armáda prostřednictvím svých novin „Piemont“ propagovala militaristické hodnoty a také gymnastické spolky, které by měly sloužit k plnění národních úkolů, přičemž armáda má hrát vedoucí roli.
