Još u svojoj ranoj mladosti Franjo Zajic je pokazivao veliku naklonost prema sokolstvu. Bio je vežbač sokolskog društva u Visočanima kod Praga, gde je u zvanjima napredovao do samog vrha, postavši načelnik društva. Kao veliki slavenofil slobodarskog duha, upisao je sokolsku školu koju je završio......
19 November, 2023 No comment
Již v raném mládí projevoval Franjo Zajic velkou náklonnost k sokolnictví. Byl učedníkem sokolnického spolku ve Visočanech u Prahy, kde postoupil v řadách až na samý vrchol až do čela spolku. Jako velký slavjanofil s libertariánským duchem vstoupil do sokolské školy, kterou v roce 1902 absolvoval. Reprezentoval své sokolnictví, měl výborné výsledky v sokolnických soutěžích. Je zaznamenáno, že při velkém vylodění v Praze v roce 1895 dosáhl vysokého pátého místa v nižší věkové skupině. Během pobytu v České republice zastával vysoké funkce v sokolských spolcích Středočeského kraje. Kromě toho, že byl přednostou sokolského spolku ve Visočanech, byl přednostou v Koužimi a zástupcem přednosty v Barakově....
19 November, 2023 No comment
Historie Ćuprije v první polovině 20. století byla poznamenána průmyslovým a technickým rozvojem, populačním růstem, kulturním rozkvětem a čilou politickou činností. Toto pestré období, přerušené velkými válkami, bylo základem toho, čím je Ćuprija dnes. Ze všech osobností, které v té době žily a tvořily v......
14 November, 2023 No comment
Istoriju Ćuprije prve polovine 20. veka obeležio je industrijski i tehnički razvoj, porast broja stanovnika, kulturni procvat i živa politička aktivnost. Presecan velikim ratovima, ovaj živopisan period je predstavljao temelj onome što je Ćuprija danas. Od svih ličnosti koje su u to vreme živele i stvarale u gradiću na Moravi, posebno se izdvaja ime jednog stranca, a ipak velikog srpskog patriote, čoveka koji je svesrdno radio na razvoju Ćuprije u industrijski, sportski i kulturni centar između dva svetska rata. ...
14 November, 2023 No comment
Prvi generalni direktor fabrike od njenog osnivanja 1911. godine bio je František (Franjo) Zajic. Koliko je fabrika uspešno poslovala, svedoči činjenica da je ćuprijska opština u prvim posleratnim godinama često od šećerane pozajmljivala pozamašne sume novca kako bi radila na infrastrukturnim projektima i elektrifikaciji. Pod Zajicovom upravom šećerana se iz industrijskog kompleksa razvila u živi kulturni i sportski centar Ćuprije i Moravskog okruga. U najrodnijim godinama, u vreme kampanje, fabrika je zapošljavala preko hiljadu ljudi. Državna statistika iz međuratnog perioda ukazuje da je ćuprijska fabrika šećera u najuspešnijoj kampanji 1939/1940. godine preradila preko milion tona šećerne repe i proizvela 1263 vagona šećera, što je predstavljalo 10 procenata ukupne proizvodnje šećera Kraljevine Jugoslavije. Nakon penzionisanja Františeka Zajica i njegovog preseljenja u Beograd 1937. godine, upravu nad fabrikom šećera preuzeo je inženjer Vaclav Kulhavi, koji je takođe ostavio značajan trag, ne samo u privrednom, već i u društvenom životu Ćuprije....
07 November, 2023 No comment
Prvním generálním ředitelem továrny od jejich založení roku 1911, byl František (Franjo) Zajíc. O tom jak úspěšně továrna pracovala svědčí skutečnost, že ćuprijský obec v prvních letech po válce často od cukrovaru vypůjčoval velké částky peněz aby pracoval na projektech infrastruktury a elektrifikace. V nejúrodnějších letech, během kampaně, továrna z amě s tnáva l a přes tisíc lidí. Pod Zajícovou správou, od průmyslového komplexu cukrovar se rozvil v živé kulturní a sportovní centrum Ćuprije a Moravského okresu. V nejproduktivnějších letech, v době kampaně, továrna zaměstnávala přes tisíc lidí. Státní statistiky z meziválečného období ukazují, že cukrovar Čuprija byl v nejúspěšnějším tažení v letech 1939/1940. zpracoval přes jeden milion tun cukrové řepy a vyrobil 1263 vagonů cukru, což představovalo 10 procent celkové produkce cukru v Království Jugoslávie.Po odchodu Františka Zajice do důchodu a jeho přestěhování do Bělehradu v roce 1937 se vedení cukrovaru ujal inženýr Václav Kulhavy, který také zanechal výraznou stopu nejen v hospodářském, ale i společenském životě Ćuprije....
07 November, 2023 No comment
Prehistorii otevření srbsko-českého cukrovaru v Ćupriji na počátku 20. století je třeba hledat v dlouhodobé celní válce, kterou vedlo Srbské království proti Rakousku-Uhersku. Národním zájmem v té době byla ochrana určitých průmyslových výrobků, mezi nimi i cukru.Protože jediný cukrovar v Srbském království v té době, cukrovar v Čukarici, nedokázal uspokojit domácí potřeby, zvažovala se varianta otevření nového. České podnikatelské kruhy přitom svou zahraničně obchodní orientaci směřují na Balkánský poloostrov. Výroba cukru byla považována za ekonomické odvětví, do kterého se vyplatí investovat.Založení pobočky Pražské banky v Bělehradě v roce 1910 bylo zlomem ve výraznějším pronikání českého kapitálu do Srbska. Čeští podnikatelé pečlivě sledovali a studovali srbský trh a příležitosti na něm. Výborné geografické podmínky, blízkost dolů, existence železnice a úrodná moravská půda doporučovaly Ćupriju jako ideální místo pro stavbu cukrovaru....
31 October, 2023 No comment
Predistoriju otvaranja Srpsko-češke fabrike šećera u Ćupriji početkom 20. veka treba tražiti u dugotrajnom Carinskom ratu koji je Kraljevina Srbija vodila protiv Austrougarske. Državni interes je u to vreme bio zaštita pojedinih industrijskih proizvoda, među njima i šećera. Kako jedina fabrika šećera u Kraljevini Srbiji onog vremena, šećerana na Čukarici, nije mogla da podmiri domaće potrebe, razmatrala se opcija otvaranja nove. U isto vreme, češki privredni krugovi svoju spoljnotrgovinsku orijentaciju usmeravaju na Balkansko poluostrvo. Proizvodnja šećera je viđena kao privredna grana u koju vredi ulagati. Osnivanje filijale Praške banke u Beogradu 1910. godine bila je prekretnica u značajnijem prodoru češkog kapitala u Srbiju. Češki privrednici su pažljivo pratili i izučavali srpsko tržište i prilike u njemu. Odlični geografski uslovi, blizina rudnika, postojanje železničke pruge i plodna moravska zemlja preporučili su Ćupriju kao idealno mesto za izgradnju fabrike šećera....
31 October, 2023 No comment
Srbsko-české architektonické vazby vznikly již v 19. století a jsou součástí rozmanité kulturní spolupráce mezi dvěma blízkými slovanskými národy. Zvláště zesílily po první světové válce, kdy po rozpadu rakousko-uherské monarchie vznikly národní slovanské státy. Podobu velkého počtu českých umělců ze všech oborů ovlivnily v té době populární silné myšlenky panslavismu.Výstava československé architektury konaná v Bělehradě v roce 1928 byla velmi důležitá pro dějiny srbské architektury a vývoj moderních myšlenek. Nejznámější z mála architektonických kanceláří působících v Bělehradě v té době byla kancelář Matija Blecha....
24 October, 2023 No comment
Srpsko – češke arhitektonske veze začete su još u 19. veku i deo su raznovrsne kulturne saradnje dva bliska slovenska naroda. One su se posebno intenzivirale nakon Prvog svetskog rata kada su se, po raspadu Austrougarske monarhije, formirale nacionalne slovenske države. Na pojavu velikog broja čeških stvaralaca iz svih oblasti uticale su snažne ideje panslavizma popularne u to vreme. Za istoriju srpske arhitekture i razvoj modernih ideja bila je veoma značajna Izložba čehoslovačke arhitekture koja je održana 1928. godine u Beogradu. Najpoznatiji od nekolicine arhitektonskih biroa koji su tada poslovali u Beogradu, bio je biro Matije Blehe....
24 October, 2023 No comment
Expanze českého kapitálu za hranice českých zemí, potažmo do slovanských zemí jak v rámci rakousko-uherské monarchie, tak mimo její území, byla nejen známkou prestiže, konkurenceschopnosti a silné pozice českých zemí. Významný byl i z hlediska posílení všeslovanské vzájemnosti, hospodářské a budoucí politické spolupráce. Pro český kapitál bylo samozřejmě snazší rozšířit svou působnost do slovanských zemí za Rakouska-Uherska, tedy do Chorvatska, Slovinska a Bosny a Hercegoviny, než za hranice monarchie, do Srbska a Bulharska....
14 October, 2023 No comment
Širenje češkog kapitala van granica čeških zemalja, a samim tim i u slovenske zemlje kako unutar Austrougarske monarhije tako i van njene teritorije, nije bio samo znak prestiža, konkurentnosti i snažne pozicije čeških zemalja. To je bilo značajno i u pogledu jačanja opšteslovenske uzajamnosti, ekonomske i buduće političke saradnje. Naravno, češkom kapitalu je bilo lakše da proširi svoje delokrug na slovenske zemlje pod Austrougarskom, odnosno na Hrvatsku, Sloveniju i Bosnu i Hercegovinu, nego van granica Monarhije, na Srbiju i Bugarsku. ...
14 October, 2023 No comment
V posledních letech 19. století sloužili Češi - Dr. Andrej Liška a Dr. Josif Hrnjiček - v letech 1894 až 1896 jako vedoucí pracovníci Prozatímní vojenské nemocnice v Ćupriji....
07 October, 2023 No comment
Poslednjih godina 19. veka u Ćupriji su kao upravnici Privremene vojne bolnice od 1894. do 1896. godine službovali Česi - dr Andrej Liška i dr Josif Hrnjiček....
07 October, 2023 No comment
Orijentalna Ćuprija polovinom 19. veka izgledala je kao i druge varoši slične površine i broja stanovnika. Zahvaljujući probnom popisu stanovništva iz 1862. godine stiče se uvid u celokupnu strukturu ćuprijskog stanovništva. Rezultati popisa ukazuju da su u moravskoj varoši u tom trenutku živela samo dvojica stranih državljana, od kojih je jedan bio iz Turske, a drugi „podanik Prajski“, odnosno, državljanin buduće nemačke države. ...
29 September, 2023 No comment
Orientální Ćuprija v polovině 19. století vypadala stejně jako jiná městečka podobného povrchu a počtu obyvatel. Díky zkušebnímu sčitání obyvatelstva z roku 1862, získali vhled celé struktury obyvatelstva v Ćupriji. Výsledky sčitání naznačují že v moravském místě v té chvíli žila jen dva cizí státní příslušnící, z nichž jeden byl z Turecka, a jiný „občan Prajský“.Přestože v tomto období docházelo k znatelnému nárůstu masové imigrace zahraničních intelektuálů, odborníků v různých oborech a kvalifikovaných pracovníků do Srbska, zejména Bělehradu, nebyly pro ně venkovské oblasti srbského státu atraktivní. Nedostatek průmyslu, zaostalost hospodářského a kulturního života byly hlavní faktory, které ovlivnily „cizince“, aby se vyhýbali malým srbským městům, jako je Ćuprije....
29 September, 2023 No comment
Jedan od najpoznatijih Čeha, čije se ime i danas često spominje u Srbiji, bio je poznati revolucionar, vojnik, vojni teoretičar i panslavista František Zah (1807–1892).Učestvovao je u gotovo svim najvažnijim društveno-političkim događajima 19. veka, od kojih se ističu osnivanje Srpske vojne akademije, stvaranje prvog srpskog nacionalnog programa kao i titula prvog savetnika Kneza Mihajla....
20 September, 2023 No comment
Jedním z nejznámějších Čechů, jehož jméno je v Srbsku často zmiňováno dodnes, byl slavný revolucionář, voják, vojenský teoretik a panslavista František Zah (1807–1892). Účastnil se téměř všech nejvýznamnějších společensko-politických událostí 19. století, z nichž vyniká založení Srbské vojenské akademie, vytvoření prvního srbského národního programu a titul prvního rádce prince Mihajla....
20 September, 2023 No comment
Prvi Česi pojavili su se na teritoriji današnje Srbije već krajem 18. veka, u okviru planske kolonizacije banatske vojne granice za vreme Marije Terezije. Počeci masovnog naseljavanja teritorije današnje Srbije sežu u prvu polovinu 19. veka. Migracije češkog stanovništva odvijale su se u nekoliko etapa, ali najpre i najviše u južnobanatski kraj koji je u to vreme još uvek bio u sastavu Austrougarske. Tek će nakon 1848. godine Beograd postati centar naseljavanja najvećeg broja Čeha....
13 September, 2023 No comment
První Češi se na území dnešního Srbska objevili již koncem 18. století v rámci plánované kolonizace banátského vojenského pohraničí za Marie Terezie. Počátky masového osídlení území dnešního Srbska sahají do první poloviny 19. století.Migrace českého obyvatelstva probíhaly v několika etapách, především však do oblasti Jižního Banátu, která byla v té době ještě součástí Rakousko-Uherska. Teprve po roce 1848 se Bělehrad stane centrem osídlení největšího počtu Čechů.Bělehrad se stal atraktivním pro cizince kolem roku 1841, kdy princ Mihailo Obrenović během své první vlády přesunul hlavní město z Kragujevace do Bělehradu. V té době se zde usadili příslušníci mnoha národností, především Češi, Maďaři a Němci.Noví obyvatelé s sebou přinesli novou kulturu, zvyky a nová řemesla. Podle sčítání lidu z roku 1889 tvořili cizinci pětinu celkového počtu obyvatel hlavního města. Vezmeme-li data z roku 1834, bylo v Bělehradě pouze 250 cizinců z celkového počtu 7 033 obyvatel. Kromě nových osadníků zde již žili Židé, Řekové, Cincarové, Bulhaři, Arméni a Albánci....
13 September, 2023 No comment
Međusobni kontakti Čeha i Srba imaju hiljadugodišnju istoriju, ali se do 19. veka, uz nekoliko izuzetaka, mogu smatrati prilično slabim. U najstarijem sačuvanom češkom dokumentu – čuvenoj Dalimilovoj hronici koja govori o istoriji Slovena od najstarijih vremena pa do sredine 14. veka, autor, između ostalih, pominje Srbe kao jedno od najstarijih slovenskih plemena....
06 September, 2023 No comment
Vzájemné kontakty mezi Čechy a Srby mají tisíciletou historii, ale až do 19. století je lze až na výjimky považovat za spíše slabé. V nejstarší dochované české listině – slavné Dalimilově kronice, která vypráví o dějinách Slovanů od nejstarších dob do poloviny 14. století, se autor mimo jiné zmiňuje o Srbech jako o jednom z nejstarších slovanských kmenů....
06 September, 2023 No comment