Češi v Ćupriji (Česi u Ćupriji) – Stoletni pratelstvi (vek prijateljstva) - Ćuprija.net
31032
page-template-default,page,page-id-31032,bridge-core-2.1.1,ajax_fade,page_not_loaded,,paspartu_enabled,overlapping_content,qode-child-theme-ver-1.0.0,qode-theme-ver-19.8,qode-theme-bridge,qode_header_in_grid,wpb-js-composer js-comp-ver-6.1,vc_responsive
 

Češi v Ćupriji (Česi u Ćupriji) – Stoletni pratelstvi (vek prijateljstva)

Češi v Ćupriji (Česi u Ćupriji) – Stoletni pratelstvi (vek prijateljstva)

  • Drugi svetski rat je značajno uticao na odlazak Čeha nazad u domovinu. Prema popisu iz 1961. godineu Srbiji je živelo 5133 pripadnika češke nacionalne manjine. Deceniju kasnije 1971. godine samo 4149, dok je 1991. godine taj broj u Srbiji gotovo prepolovljen i iznosio je2675 Čeha, od čega 563 u Beogradu, 561 u Beloj Crkvi, 263 u Kruščici, 110 u Novom Sadu. Trend opadanja broja Čeha vidljiv je i prema rezultatima popisa iz 2011. godinekada se za Čehe izjasnilo nešto više od 1800 ljudi. Prema rezultatima poslednjeg popisa, iz 2022. godine, u Srbiji zvanično ima 1317 Čeha. Ovo naravno nije konačan broj. Treba imati u vidu da je višestruko veći broj asimilovanih Čeha, odnosno onih koji imaju češko poreklo, ali se izjašnjavaju kao Srbi ili pripadnici neke druge narodnosti....

  • Druhá světová válka měla významný vliv na odchod Čechů zpět do vlasti. Podle sčítání lidu v roce 1961 žilo v Srbsku 5 133 příslušníků české národnostní menšiny. O deset let později, v roce 1971, už jen 4149, zatímco v roce 1991 byl tento počet v Srbsku téměř poloviční a činil 2675 Čechů, z toho 563 v Bělehradě, 561 v Bela Crkva, 263 v Kruščici, 110 v Novém Sadu. Sestupný trend v počtu Čechů je patrný i podle výsledků sčítání lidu v roce 2011, kdy se k Čechům přihlásilo něco málo přes 1800 lidí. Podle výsledků posledního sčítání z roku 2022 je v Srbsku oficiálně 1317 Čechů. To samozřejmě není konečné číslo. Je třeba si uvědomit, že počet asimilovaných Čechů, tedy těch, kteří mají český původ, ale hlásí se k Srbům nebo příslušníkům jiné národnosti, je mnohonásobně větší....

  • Česká kolonie u Cukrovaru byla domovem mnoha rodin českých dělníků. Zde se rodily a vyrůstaly nové generace mladých Čechů, kteří v Ćupriji prožili své dětství a mládí. Ve městě na břehu Moravy měli všechny potřebné podmínky pro kvalitní vzdělání a postup, ale také pro zachování své národní identity a kultury. Za takových okolností se v Ćupriji narodili a vyrostli slavní čeští intelektuálové....

  • Češka kolonija u blizini Fabrike šećera predstavljala je dom mnogih porodica čeških radnika. U njoj su se rađale i stasavale nove generacije mladih Čeha, koje su detinjstvo i mladost provele u Ćupriji. U gradu na obali Morave imali su sve potrebne uslove za kvalitetno školovanje i napredovanje, ali i očuvanje svog nacionalnog identiteta i kulture. U takvim okolnostima, u Ćupriji su se rodili i odrastali poznati češki intelektualci. ...

  • Česká kolonie u Cukrovaru byla domovem mnoha rodin českých dělníků. Zde se rodily a vyrůstaly nové generace mladých Čechů, kteří v Ćupriji prožili své dětství a mládí. Ve městě na břehu Moravy měli všechny potřebné podmínky pro kvalitní vzdělání a postup, ale také pro zachování své národní identity a kultury. Za takových okolností se v Ćupriji narodili a vyrostli slavní čeští intelektuálové....

  • Češka kolonija u blizini Fabrike šećera predstavljala je dom mnogih porodica čeških radnika. U njoj su se rađale i stasavale nove generacije mladih Čeha, koje su detinjstvo i mladost provele u Ćupriji. U gradu na obali Morave imali su sve potrebne uslove za kvalitetno školovanje i napredovanje, ali i očuvanje svog nacionalnog identiteta i kulture. U takvim okolnostima, u Ćupriji su se rodili i odrastali poznati češki intelektualci. ...

  • Po skončení první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska vzniklo Československo sloučením českého a slovenského území. Tento nový stát převzal téměř dvě třetiny celkového průmyslu od bývalé duální monarchie. Zajímavostí je, že více než třetina obyvatel Československa po válce byla zaměstnána v průmyslu, což tuto zemi zařadilo na samý vrchol nejprůmyslovějších evropských zemí té doby....

  • Po završetku Prvog svetskog rata i raspada Austrougarske, spajanjem čeških i slovačkih teritorija nastala je Čehoslovačka. Ova nova država je od nekadašnje Dvojne monarhije preuzela gotovo dve trećine ukupne industrije. Zanimljivo je da je više od trećine stanovništva Čehoslovačke nakon rata bilo uposleno u industriji, što je ovu državu svrstalo u sam vrh najindustrijalizovanijih evropskih država tog doba....

  • V meziválečném období probíhala mezi Královstvím Jugoslávie a Československem velmi široká a pestrá kulturní spolupráce, která vycházela z vazeb předválečných kulturních spolků a zaujímala velmi důležité místo v celkových vztazích mezi oběma zeměmi. To, co spojovalo Jugoslávii a ČSR v politickém a národnostním smyslu, byl rozpad Rakouska-Uherska a vznik národních států, příslušnost ke slovanství a podobnost jazyků....

  • Kraljevina Jugoslavija i Čehoslovačka su tokom međuratnog perioda imale vrlo široku i raznovrsnu kulturnu saradnju, koja je potekla još iz veza predratnih kulturnih udruženja izauzimalavrlo važno mesto u ukupnim odnosima dve države. Ono što je u političkom i nacionalnom smislu povezivalo Jugoslaviju i Čehoslovačku,jeste dezintegracija Austrougarske i stvaranje nacionalnih država, pripadnost slovenstvu i sličnost jezika....

  • Rotary představuje povzbuzuje, propaguje a vychovává ideál služby jako základ podnikových hodnot. Rotary Club je mezinárodní organizace podnikatelů a profesionálů sdružených po celém světě s cílem poskytovat humanitární pomoc, podporovat vysoké etické standardy ve všech profesích a podporovat dobrou vůli a mír ve světě....

  • Rotarijanstvo predstavlja podstiče, propagira i neguje ideal usluge kao osnove vrednosti poduhvata.Rotari klub je međunarodna organizacija poslovnih i profesionalnih ljudi udruženih širom sveta, u cilju pružanja humanitarne pomoći, podsticanja visokih etičkih standarda u svim profesijama i unapređenja dobre volje i mira u svetu....

  • V domácí historiografii je zaznamenáno, že fotbalová éra v Srbsku začala za vlády krále Aleksandara Obrenoviće, na konci 19. století. První oficiální fotbalový zápas s nafouknutým koženým míčem se hrál pod hradbami Kalemegdanu v květnu 1896 mezi atlety První gymnastické společnosti Soko. V prvním utkání se dvěma góly mezi oběma sokolskými týmy se sešlo kolem padesáti zvědavých pozorovatelů....

  • U domaćoj istoriografiji zapisano je da je fudbalsko doba u Srbiji počelo u vreme kralja Aleksandra Obrenovića, krajem 19. veka. Prva zvanična fudbalska utakmica, s naduvanom kožnom loptom odigrana je pod zidinama Kalemegdana maja 1896. godine između sportista Prvog gimnastičarskog društva Soko. Na prvoj utakmici, na dva gola, između dva tima Sokola bilo je oko pedeset znatiželjnih posmatrača....

  • Při stěhování do nových oblastí byla jistě jednou z nejdůležitějších starostí zahraničních osadníků stavba kostela a školy, tedy boj o zachování národní identity a kultury. Stejně tak je to s Čechy v Srbsku. V průběhu 19. století nebyl život Čechů v novém prostředí nijak zvlášť organizován a k uchování českého jazyka, kultury a národního cítění docházelo pouze prostřednictvím širšího rodinného prostředí....

  • Preseljenjem u nove krajeve, jedna od najvažnijih briga stranih doseljenika svakako je bila izgradnja crkve i škole, odnosno borba za očuvanje nacionalnog identiteta i kulture. Isti je slučaj i sa Česima u Srbiji. Tokom 19. veka, život Čeha u novoj sredini nije bio naročito organizovan, a očuvanje češkog jezika, kulture i nacionalnog osećanja odvijalo samo kroz širu porodičnu sredinu....

  • Kada se govori o razvoju sporta i sokolstva u, nekada orijentalnoj maloj varoši na obali Morave, treba pomenuti da je Ćuprija svoje sportske korene vukla iz druge polovine 19. veka kada su osnovani ogranak timočkog „Kola jahača Knjaz Mihailo“ i streljačka družina. Konjički sport je u tom periodu bio i najpopularniji u Srbiji, ako se izuzmu takmičenja gimnastičarskih društava u većim gradovima. Širenjem sokolskih ideja iz zapadnih oblasti naseljenih slovenskim narodom, krajem 19. veka dolazi do osnivanja prvih sokolskih udruženja u Srbiji. ...

  • Když se mluví o rozvoji sportu a sokolnictví v kdysi orientálním městečku na pobřeží Moravy, je třeba zmínit, že Ćuprija má své sportovní kořeny od 2. poloviny 19. století, kdy vznikla pobočka timočského „Kočáru jezdců Knjaz“. Mihailo“ a střelecká skupina byla založena. Jezdecký sport byl v tomto období také nejpopulárnější v Srbsku, pokud se vyloučí závody gymnastických klubů ve větších městech. Šíření sokolnických myšlenek ze západních oblastí obývaných slovanským lidem vedlo na konci 19. století k založení prvních sokolnických spolků v Srbsku....

  • Sokolské hnutí jistě zanechalo jednu z nejhlubších stop v politických, sportovních a kulturních dějinách téměř všech slovanských národů druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Boj za národní osvobození, spojený s ideologií slovanství, vedený na principech liberalismu a ideálech harmonie tělesného a duchovního rozvoje člověka, vedl k rozsáhlé činnosti v mnoha oborech.Vzhledem k masovému charakteru celé této organizace, která pořádala velké veřejné slavnosti a jasné národně-revoluční cíle související s osvobozením slovanských národů, představuje sokolnictví mimořádně významné společensko-politické hnutí....

  • Sokolstvo je, sasvim sigurno, ostavilo jedan od najdubljihtragova u političkoj, sportskoj i kulturnoj istoriji gotovosvih slovenskih naroda u drugoj polovini 19. i početkom 20.veka. Borba za nacionalno oslobođenje, povezana sa ideologijomslovenstva, vođena na načelima liberalizma i idealima sklada telesnogi duhovnog razvoja čoveka, uslovila je razgranatu delatnost namnogim poljima. Zbog masovnog karaktera cele ove organizacije, koja je priređivala velike javne svečanosti i jasnih nacionalno-revolucionarnih ciljevakoji se odnose na oslobođenje slovenskih naroda,sokolstvo predstavlja izuzetno važan društveno-politički pokret....

  • Osnivanje Srpskog narodnog pozorišta u Novom Sadu 1861. godine i izgradnja Narodnog pozorišta u Beogradu u vreme kneza Mihaila Obrenovića značajno su doprineli kulturnom razvoju i emancipaciji stanovništva. Dolaskom Čeha u Srbiju u drugoj polovini 19. veka, kao i njihovim angažovanjem u teritorijama Austrougarske naseljenim Srbima, pozorišni život među srpskim stanovništvom se razvijao u dobrom pravcu.Prva češka drama koja je prikazana u Srpskom narodnom pozorištu u Novom Sadu bila je „Magelona“ Jozefa Jiržija Kolara u novembru 1869. godine.Od 1869. do 1919. godine na repertoaru srpskih pozorišta bilo je osam čeških komedija, što ukazuje na sličnost između dva naroda i činjenicu da jesrpska publika prepoznala i razumela češki humor, jer je bio sličan srpskom....

  • Založení Srbského národního divadla v Novém Sadu v roce 1861 a výstavba Národního divadla v Bělehradě v době knížete Mihaila Obrenoviće významně přispěly ke kulturnímu rozvoji a emancipaci obyvatelstva. S příchodem Čechů do Srbska ve 2. polovině 19. století a jejich působením na územích Srbů......

  • První český spolek v Srbsku byl založen v roce 1885 v Bělehradě pod názvem „Lumir“. Byl to klub, který měl zpočátku jen pár desítek členů. Postupem času spolek převzal výchovnou a vzdělávací funkci. Jejím hlavním cílem byla podpora národní kultury, jazyka a vzájemného propojení a spolupráce příslušníků českého lidu na území Banátu (který tehdy patřil k Rakousko-Uhersku) a Srbského království.Vzdělávací funkce spolku se odrážela v jeho knihovně, která měla řadu titulů významných českých i světových autorů z různých oborů. Spolek mimo jiné pořádal také pravidelné přednášky, tematicky zaměřené na dějiny českého národa, současný vývoj České republiky a dějiny jihoslovanského prostředí. Kulturní aspekt se projevoval pořádáním divadelních představení českých dramat. Jak spolek Lumír rostl a rozvíjel se, pomáhal svým vlivem a působností i dalším českým spolkům.Pořádaly se společenské akce a plesy, kde se mohli scházet a popovídat krajané ze všech koutů.Důležitým faktorem v činnosti spolku "Lumír" byla finanční či materiální podpora menším i vzdálenějším spolkům, t.j. pobočkám. Pořádají se turistické výlety a programy pro rodiny s dětmi. Po skončení 1. světové války a vzniku ČSR vznikl z "Lumíra" Spolek československých besede....

  • Prvo češko udruženje u Srbiji osnovano je 1885. godine u Beogradu pod nazivom„Lumir“. Bio je to klub koji je u početku imao samo nekoliko desetina članova. Vremenom je udruženje preuzelo prosvetnu i prosvetnu funkciju. NJegov glavni cilj je bio podrška narodnoj kulturi, jeziku i međusobnom povezivanju i saradnji pripadnika češkog naroda na teritoriji Banata (koji je tada pripadao Austrougarskoj) i Kraljevine Srbije. Odraz obrazovne funkcije udruženja bila je njegova biblioteka, koja je imala brojne naslove značajnih čeških i međunarodnih autora iz različitih oblasti. Udruženje se između ostalog bailo i organizovanjem redovnih predavanja, tematski usmerenih na istoriju češke nacije, aktuelni razvoj Češke i istoriju južnoslovenske sredine. Kulturni aspekt se manifestovao organizovanjem pozorišnih predstava čeških drama. Kako je udruženje Lumir raslo i razvijalo se, pomagalo je svojim uticajem i obimom i drugim češkim udruženjima. Organizovani su društveni događaji i balovi na kojima su se sunarodnici iz svih krajeva mogli sastati i razgovarati.Važan faktor delovanja udruženja „Lumir“ bila je i finansijska ili materijalna podrška, manjim i udaljenijim udruženjima, odnosno ograncima. Organizovana su turistička putovanja i programi za porodice sa decom. Iz „Lumira“ je po završetku Prvog svetskog rata i uspostavljanja Čehoslovačke republike nastalo Udruženje Čehoslovačka beseda. ...

  • V Cukrovaru byl v roce 1912 založen sbor dobrovolných hasičů, který měl za úkol chránit a bránit majetek Cukrovaru a v případě potřeby i občany Ćuprije v případě požáru a jiných přírodních katastrof....

  • Pri Fabrici šećera je davne 1912. godine osnovana Dobrovoljna vatrogasna četa,sa zadatkom da stručnim delovanjem štiti i brani imovinu Fabrike šećera, a u nužnoj potrebi i građana Ćuprije u slučaju požara i ostalih elementarnih nepogoda....

  • Stariji stanovnici Ćuprije i dan danas pamte čuvenu kantinu fabrike šećera, koja je od izgradnje pa sve do poslednje decenije 20. veka bila omiljeno mesto okupljanja fabričkih radnika, stanovnika Slavije i svih Ćupričana. ...

  • Starší obyvatelé Ćuprije si ještě pamatují slavnou jídelnu cukrovaru, která byla od své výstavby až do posledního desetiletí 20. století oblíbeným místem setkávání továrníků, obyvatel Slavie a všech obyvatel Ćuprije....

  • Retkost je da jedan grad ili varoš ima svoja dva jezgra, ili „centra“. Jedno od takvih mesta bila je Ćuprija pre stotinak godina. Pored centra varoši u kome su se nalazile najznačajnije upravno-administrativne institucije, korzo i pijaca, a koji se i danas nalazi na istom mestu, Ćuprija je imala još jedno jezgro okupljanja ljudi, koje se nalazilo na južnom obodu grada, prema Paraćinu. To je bila čuvena kolonija fabrike šećera ili takozvana češka kolonija, za koju kažu da je bila grad u malom....

  • Je vzácné, aby jedno město nebo městečko mělo svá dvě vlastní jádra neboli „centra“. Jedním z takových míst byla asi před sto lety Ćuprija. Kromě centra města, kde se nacházely nejdůležitější správní instituce, korzo a tržiště, a které je na stejném místě dodnes, měla Ćuprija další jádro shromažďování lidí, které se nacházelo na jižním okraji. města směrem na Paraćin. Byla to slavná cukrovarnická kolonie nebo takzvaná česká kolonie, o které se říká, že to bylo skutečné malé město....

  • Zařazení Čecha mezi slavné srbské vlastence nebylo provedeno bezdůvodně. Jako velký srbofil a také osvědčený jestřábí dělník od svého příchodu do Srbska Franjo Zajic nepřetržitě pracoval na propojení dvou slovanských národů, Srbů a Čechů. Hospodářská spolupráce mezi oběma národy byla založena na otevírání nových továren a obchodu s různými výrobky, přičemž kulturní vazby byly především prostřednictvím sokolnictví, které mělo všeslovanský charakter. V roce 1912 udělil král Petar Franji Zajic Řád svatého Sávy, IV. Řád, za jeho velký přínos k hospodářskému rozvoji Srbska a Pomořanska, zejména za jeho energické nasazení při otevření cukrovaru v Ćupriji....

  • Svrstavanje jednog Čeha u red znamenitih srpskih patriota nije učinjeno bez razloga. Kao veliki srbofil, a uz to i osvedočeni sokolski radnik, Franjo Zajic je od svog dolaska u Srbiju neprekidno radio na povezivanju dva slovenska naroda, Srba i Čeha. ...

  • Još u svojoj ranoj mladosti Franjo Zajic je pokazivao veliku naklonost prema sokolstvu. Bio je vežbač sokolskog društva u Visočanima kod Praga, gde je u zvanjima napredovao do samog vrha, postavši načelnik društva. Kao veliki slavenofil slobodarskog duha, upisao je sokolsku školu koju je završio......

  • Již v raném mládí projevoval Franjo Zajic velkou náklonnost k sokolnictví. Byl učedníkem sokolnického spolku ve Visočanech u Prahy, kde postoupil v řadách až na samý vrchol až do čela spolku. Jako velký slavjanofil s libertariánským duchem vstoupil do sokolské školy, kterou v roce 1902 absolvoval. Reprezentoval své sokolnictví, měl výborné výsledky v sokolnických soutěžích. Je zaznamenáno, že při velkém vylodění v Praze v roce 1895 dosáhl vysokého pátého místa v nižší věkové skupině. Během pobytu v České republice zastával vysoké funkce v sokolských spolcích Středočeského kraje. Kromě toho, že byl přednostou sokolského spolku ve Visočanech, byl přednostou v Koužimi a zástupcem přednosty v Barakově....

  • Historie Ćuprije v první polovině 20. století byla poznamenána průmyslovým a technickým rozvojem, populačním růstem, kulturním rozkvětem a čilou politickou činností. Toto pestré období, přerušené velkými válkami, bylo základem toho, čím je Ćuprija dnes. Ze všech osobností, které v té době žily a tvořily v......

  • Istoriju Ćuprije prve polovine 20. veka obeležio je industrijski i tehnički razvoj, porast broja stanovnika, kulturni procvat i živa politička aktivnost. Presecan velikim ratovima, ovaj živopisan period je predstavljao temelj onome što je Ćuprija danas. Od svih ličnosti koje su u to vreme živele i stvarale u gradiću na Moravi, posebno se izdvaja ime jednog stranca, a ipak velikog srpskog patriote, čoveka koji je svesrdno radio na razvoju Ćuprije u industrijski, sportski i kulturni centar između dva svetska rata. ...

  • Prvi generalni direktor fabrike od njenog osnivanja 1911. godine bio je František (Franjo) Zajic. Koliko je fabrika uspešno poslovala, svedoči činjenica da je ćuprijska opština u prvim posleratnim godinama često od šećerane pozajmljivala pozamašne sume novca kako bi radila na infrastrukturnim projektima i elektrifikaciji. Pod Zajicovom upravom šećerana se iz industrijskog kompleksa razvila u živi kulturni i sportski centar Ćuprije i Moravskog okruga. U najrodnijim godinama, u vreme kampanje, fabrika je zapošljavala preko hiljadu ljudi. Državna statistika iz međuratnog perioda ukazuje da je ćuprijska fabrika šećera u najuspešnijoj kampanji 1939/1940. godine preradila preko milion tona šećerne repe i proizvela 1263 vagona šećera, što je predstavljalo 10 procenata ukupne proizvodnje šećera Kraljevine Jugoslavije. Nakon penzionisanja Františeka Zajica i njegovog preseljenja u Beograd 1937. godine, upravu nad fabrikom šećera preuzeo je inženjer Vaclav Kulhavi, koji je takođe ostavio značajan trag, ne samo u privrednom, već i u društvenom životu Ćuprije....

  • Prvním generálním ředitelem továrny od jejich založení roku 1911, byl František (Franjo) Zajíc. O tom jak úspěšně továrna pracovala svědčí skutečnost, že ćuprijský obec v prvních letech po válce často od cukrovaru vypůjčoval velké částky peněz aby pracoval na projektech infrastruktury a elektrifikace. V nejúrodnějších letech, během kampaně, továrna z amě s tnáva l a přes tisíc lidí. Pod Zajícovou správou, od průmyslového komplexu cukrovar se rozvil v živé kulturní a sportovní centrum Ćuprije a Moravského okresu. V nejproduktivnějších letech, v době kampaně, továrna zaměstnávala přes tisíc lidí. Státní statistiky z meziválečného období ukazují, že cukrovar Čuprija byl v nejúspěšnějším tažení v letech 1939/1940. zpracoval přes jeden milion tun cukrové řepy a vyrobil 1263 vagonů cukru, což představovalo 10 procent celkové produkce cukru v Království Jugoslávie.Po odchodu Františka Zajice do důchodu a jeho přestěhování do Bělehradu v roce 1937 se vedení cukrovaru ujal inženýr Václav Kulhavy, který také zanechal výraznou stopu nejen v hospodářském, ale i společenském životě Ćuprije....

  • Prehistorii otevření srbsko-českého cukrovaru v Ćupriji na počátku 20. století je třeba hledat v dlouhodobé celní válce, kterou vedlo Srbské království proti Rakousku-Uhersku. Národním zájmem v té době byla ochrana určitých průmyslových výrobků, mezi nimi i cukru.Protože jediný cukrovar v Srbském království v té době, cukrovar v Čukarici, nedokázal uspokojit domácí potřeby, zvažovala se varianta otevření nového. České podnikatelské kruhy přitom svou zahraničně obchodní orientaci směřují na Balkánský poloostrov. Výroba cukru byla považována za ekonomické odvětví, do kterého se vyplatí investovat.Založení pobočky Pražské banky v Bělehradě v roce 1910 bylo zlomem ve výraznějším pronikání českého kapitálu do Srbska. Čeští podnikatelé pečlivě sledovali a studovali srbský trh a příležitosti na něm. Výborné geografické podmínky, blízkost dolů, existence železnice a úrodná moravská půda doporučovaly Ćupriju jako ideální místo pro stavbu cukrovaru....

  • Predistoriju otvaranja Srpsko-češke fabrike šećera u Ćupriji početkom 20. veka treba tražiti u dugotrajnom Carinskom ratu koji je Kraljevina Srbija vodila protiv Austrougarske. Državni interes je u to vreme bio zaštita pojedinih industrijskih proizvoda, među njima i šećera. Kako jedina fabrika šećera u Kraljevini Srbiji onog vremena, šećerana na Čukarici, nije mogla da podmiri domaće potrebe, razmatrala se opcija otvaranja nove. U isto vreme, češki privredni krugovi svoju spoljnotrgovinsku orijentaciju usmeravaju na Balkansko poluostrvo. Proizvodnja šećera je viđena kao privredna grana u koju vredi ulagati. Osnivanje filijale Praške banke u Beogradu 1910. godine bila je prekretnica u značajnijem prodoru češkog kapitala u Srbiju. Češki privrednici su pažljivo pratili i izučavali srpsko tržište i prilike u njemu. Odlični geografski uslovi, blizina rudnika, postojanje železničke pruge i plodna moravska zemlja preporučili su Ćupriju kao idealno mesto za izgradnju fabrike šećera....

  • Srbsko-české architektonické vazby vznikly již v 19. století a jsou součástí rozmanité kulturní spolupráce mezi dvěma blízkými slovanskými národy. Zvláště zesílily po první světové válce, kdy po rozpadu rakousko-uherské monarchie vznikly národní slovanské státy. Podobu velkého počtu českých umělců ze všech oborů ovlivnily v té době populární silné myšlenky panslavismu.Výstava československé architektury konaná v Bělehradě v roce 1928 byla velmi důležitá pro dějiny srbské architektury a vývoj moderních myšlenek. Nejznámější z mála architektonických kanceláří působících v Bělehradě v té době byla kancelář Matija Blecha....

  • Srpsko – češke arhitektonske veze začete su još u 19. veku i deo su raznovrsne kulturne saradnje dva bliska slovenska naroda. One su se posebno intenzivirale nakon Prvog svetskog rata kada su se, po raspadu Austrougarske monarhije, formirale nacionalne slovenske države. Na pojavu velikog broja čeških stvaralaca iz svih oblasti uticale su snažne ideje panslavizma popularne u to vreme. Za istoriju srpske arhitekture i razvoj modernih ideja bila je veoma značajna Izložba čehoslovačke arhitekture koja je održana 1928. godine u Beogradu. Najpoznatiji od nekolicine arhitektonskih biroa koji su tada poslovali u Beogradu, bio je biro Matije Blehe....

  • Expanze českého kapitálu za hranice českých zemí, potažmo do slovanských zemí jak v rámci rakousko-uherské monarchie, tak mimo její území, byla nejen známkou prestiže, konkurenceschopnosti a silné pozice českých zemí. Významný byl i z hlediska posílení všeslovanské vzájemnosti, hospodářské a budoucí politické spolupráce. Pro český kapitál bylo samozřejmě snazší rozšířit svou působnost do slovanských zemí za Rakouska-Uherska, tedy do Chorvatska, Slovinska a Bosny a Hercegoviny, než za hranice monarchie, do Srbska a Bulharska....

  • Širenje češkog kapitala van granica čeških zemalja, a samim tim i u slovenske zemlje kako unutar Austrougarske monarhije tako i van njene teritorije, nije bio samo znak prestiža, konkurentnosti i snažne pozicije čeških zemalja. To je bilo značajno i u pogledu jačanja opšteslovenske uzajamnosti, ekonomske i buduće političke saradnje. Naravno, češkom kapitalu je bilo lakše da proširi svoje delokrug na slovenske zemlje pod Austrougarskom, odnosno na Hrvatsku, Sloveniju i Bosnu i Hercegovinu, nego van granica Monarhije, na Srbiju i Bugarsku. ...

  • V posledních letech 19. století sloužili Češi - Dr. Andrej Liška a Dr. Josif Hrnjiček - v letech 1894 až 1896 jako vedoucí pracovníci Prozatímní vojenské nemocnice v Ćupriji....