24 Oct ARCHITEKTONICKÁ A STAVEBNÍ FIRMA MATIJA BLECHA (1861-1919)
Srbsko-české architektonické vazby vznikly již v 19. století a jsou součástí rozmanité kulturní spolupráce mezi dvěma blízkými slovanskými národy. Zvláště zesílily po první světové válce, kdy po rozpadu rakousko-uherské monarchie vznikly národní slovanské státy. Podobu velkého počtu českých umělců ze všech oborů ovlivnily v té době populární silné myšlenky panslavismu.Výstava československé architektury konaná v Bělehradě v roce 1928 byla velmi důležitá pro dějiny srbské architektury a vývoj moderních myšlenek. Nejznámější z mála architektonických kanceláří působících v Bělehradě v té době byla kancelář Matija Blecha.
Matija Blecha byl český architekt a stavitel, nejmladší bratr a společník stavitelů a architektů Jozefa a Alojze Blecha, po jejichž smrti převzal rodinnou firmu. Narodil se ve Štitarech u Kolína jako nejmladší ze tří bratrů v rolnické rodině. Základní školu navštěvoval ve Štitarech, poté studoval v Kolíně. Rodiče mu zemřeli mladí a vychovával ho starší bratr Jozef. Po ukončení střední školy vystudoval stavební inženýrství na pražské technice a pokračoval na vídeňské technice. Svá studia architektury dokončil na Akademii výtvarných umění ve Vídni v katedře Karla von Hasenauera.
Od roku 1885 byl členem Společnosti inženýrů a architektů. V roce 1890 se stal společníkem firmy svého bratra Jozefa Blechy. Této společnosti jsou připisovány stavby evangelických kostelů v Černilově a Hvaleticích z roku 1882.
Matthias Bleha složil stavební zkoušku v roce 1902, kdy po smrti svého bratra převzal vedení architektonické společnosti. První desetiletí 20. století strávil v České republice, kde v roce 1905 navrhl a postavil lovecký zámeček “Jelena” v tradičním slovanském stylu.Kolem roku 1910 přesunul Bleha svůj podnik do Srbského království, kde až do roku 1935 jeho firma navrhla a postavila desítky reprezentativních budov v Bělehradě a po celém Srbsku. Některé objekty navrhl Matija Bleha osobně, některé ve spolupráci s dalšími architekty, kteří byli zaměstnáni v jeho kanceláři (Osvald Polívka, Antonín Will a další). Jeho spolupráce s Emilem Králíčkem je velmi významná a plodná.
Nejznámějšími projekty v Srbsku, odvozenými od Blechovy architektonické kanceláře, jsou budova Pražské úvěrové banky v Bělehradě, Sila ve Smederevu, pivovar Mihailo Mika Kosovljanin v Jagodině a cukrovar v Ćupriji, které byly postaveny přibližně ve stejné době před začátek první světové války.Blecha postavil také cukrovary v Crvence a Osijeku a také továrny „Moravija“ a „Hemikos“ v Bělehradě.Asi nejvýznamnějším projektem v Srbsku v té době byla stavba budovy Srbské královské akademie podle návrhu architektů Dragutina Đorđeviće a Andre Stevanoviće, která byla svěřena stavební firmě Matija Bleha. Zmíněná firma pracovala v roce 1919 i na rekonstrukci slavného hotelu Moskva, který byl za Velké války viditelně poškozen.
Podle údajů, které máme k dispozici, byl vedoucím a odpovědnou osobou bělehradské pobočky společnosti Matija Bleha slavný český architekt Josif Hrnčir, který se přímo podílel na architektonických a stavebních pracích v srbské metropoli a na dalších místech včetně Cuprije.Na Josifa Hrnčira se vzpomínalo jako na vynikajícího profesionála ve své práci a velkého humanitárního a národního pracovníka. Ne nadarmo byl po první světové válce vyznamenán Řádem svatého Sávy třetího stupně. V meziválečném období byl prezidentem Svazu československých společností v Království Jugoslávii, prezidentem Československé školské rady v Bělehradě a jedním ze zakladatelů a prvního tajemníka Rotary klubu v Bělehradě.
Bělehradská pobočka ateliéru Matiji Blehy zaměstnávala mnoho známých a kvalitních srbských stavebních dělníků a architektů, mezi nimiž vyniká jméno Đorđe Lazarević, jeden z nejuznávanějších srbských stavebních inženýrů, dlouholetý profesor na Fakultě Stavební inženýrství v Bělehradě a stálý člen Srbské akademie věd a umění.
Architektonická kancelář Matija Bleha navrhla a postavila mnoho soukromých vil a domů v Bělehradě a okolí, které stále obstojí ve zkoušce času.
