29 Dec ČESKÁ MENŠINA V SRBSKU
Druhá světová válka měla významný vliv na odchod Čechů zpět do vlasti. Podle sčítání lidu v roce 1961 žilo v Srbsku 5 133 příslušníků české národnostní menšiny. O deset let později, v roce 1971, už jen 4149, zatímco v roce 1991 byl tento počet v Srbsku téměř poloviční a činil 2675 Čechů, z toho 563 v Bělehradě, 561 v Bela Crkva, 263 v Kruščici, 110 v Novém Sadu. Sestupný trend v počtu Čechů je patrný i podle výsledků sčítání lidu v roce 2011, kdy se k Čechům přihlásilo něco málo přes 1800 lidí. Podle výsledků posledního sčítání z roku 2022 je v Srbsku oficiálně 1317 Čechů. To samozřejmě není konečné číslo. Je třeba si uvědomit, že počet asimilovaných Čechů, tedy těch, kteří mají český původ, ale hlásí se k Srbům nebo příslušníkům jiné národnosti, je mnohonásobně větší.
Dnes je česká menšina v Srbsku nejrozšířenější v okrese Jižní Banát, tedy v obcích Bela Crkva (Češko Selo a Kruščica), Kovin (Gaj) a Vršac (Veliko Središte). Velké množství Čechů je také v Bělehradě a Novém Sadu. Českou populaci v Srbsku v oblasti kultury, vzdělávání, informací a úředního užívání jazyka dnes zastupuje Česká národní rada se sídlem v Bela Crkva. Právě v této obci se jako jeden z úředních jazyků používá čeština.
V oblasti Ćuprije a Pomoravlja je v posledních desetiletích také patrný trend snižování počtu Čechů. Vezmeme-li v úvahu jejich počet v meziválečném období, druhá světová válka a politická situace v Československu, potažmo v Království Jugoslávii, vedly k tomu, že téměř dvě třetiny čuprijských Čechů tento region navždy opustily. Předpokládá se, že před začátkem a během války z Ćuprije odešlo více než šedesát procent kvalifikovaných českých pracovníků, kteří pracovali v cukrovaru a dalších podnicích v Ćupriji.
Někteří z malého počtu čuprijských Čechů, kteří zůstali v Ěuprii po druhé světové válce, jsou připomínáni jako iniciátoři a aktivisté různých spolků a institucí. Mezi nimi vyniká Marija Manja Jovanović z českého rodu Veseli, která byla po druhé světové válce jedním ze zakladatelů Gymnastického spolku v rámci Tělovýchovného spolku „Partizan“, formálního nástupce sokolnického spolku Čupria. Vynikala v práci s dívkami všech věkových kategorií, připravovala je na různé krajské, celostátní i spolkové soutěže. Manja Jovanović je považována za první profesionální sportovní pracovnici v Ćupriji a za legendu Ćuprijské gymnastiky.
Další jméno Ćuprijských Čechů zůstane navždy v paměti v historii rozvoje hudební kultury a vzdělanosti v Ćuprii. Je to Jan Zavadil, zakladatel dechového orchestru Cukrovar, první učitel dechových nástrojů a zároveň zakladatel třídy dechových nástrojů na Základní hudební škole „Dušan Skovran“ v Ćupriji.
V české kolonii vyrostla jedna z nejkrásnějších žen světa a ikona jugoslávské popkultury období socialismu Daliborka Stojšić. Její rodiče byli potomci Čechů z Čuprije.
Na druhou stranu v české kolonii prožila dětství i nejznámější srbská harfenistka Milica Barić. Přestože neměla české kořeny, Milica Barić po celou dobu své výchovy žila a stýkala se s Čechy, poznávala jejich mentalitu a kulturu a s největšími sympatiemi o nich psala ve svých pamětech.
V Ćupriji dodnes žijí potomci slavných českých rodů Ulman, Kuželka, Jedlička, Zavadil a mnoho dalších, kteří uchovávají památku na své předky a zlatý věk české kolonie ve Slaviji.
