23 Dec ČESKOSLOVENSKO-JIHOSLOVANSKA LIGA
V meziválečném období probíhala mezi Královstvím Jugoslávie a Československem velmi široká a pestrá kulturní spolupráce, která vycházela z vazeb předválečných kulturních spolků a zaujímala velmi důležité místo v celkových vztazích mezi oběma zeměmi. To, co spojovalo Jugoslávii a ČSR v politickém a národnostním smyslu, byl rozpad Rakouska-Uherska a vznik národních států, příslušnost ke slovanství a podobnost jazyků.
Spolupráce obou zemí přesahovala politické vazby a projevila se v nejrozmanitějších možných fúzích v oblasti umění, literatury, sportu a vzdělávání. V těchto snahách vynikalo několik organizací, z nichž pravděpodobně nejvýznamnější je Jugoslávsko-československá liga. Tato organizace (česky Československo-jugoslávská liga) původně vznikla v roce 1918 v Praze pod názvem Jugoslávská komise a v roce 1921 dostala název, pod kterým je známá. Jeho hlavním cílem bylo vzájemné seznámení Jugoslávců s československými kulturními, vzdělávacími a uměleckými úspěchy, rozvoj přátelské spolupráce a vztahů, jakož i větší kulturní a intelektuální výměna. Od samého počátku se k jeho členům připojilo mnoho známých jmen, intelektuálů, vědců, významných kulturních pracovníků, jako byli Jovan Cvijić, Branislav Nušić, Aleksandar Belić a další.
V samotném Československu čítala tato organizace téměř čtyři tisíce členů, organizovaných výbory na území celého Československa. Prostřednictvím Československo-jugoslávské ligy byly organizovány výměnné pobyty žáků a studentů, díky kterým měla řada Jugoslávců možnost studovat v Praze, ale i na jiných vysokých školách v ČSR. Nechyběla ani slavná jména jako Aleksandar Derok a architekt Momir Korunović, který si v Praze dokončil specializaci ještě před první světovou válkou a v roce 1921 tam byl na studijním pobytu. Pro potřeby jugoslávských studentů, kterých bylo v meziválečném období stále více, byla v roce 1933 v Praze postavena speciální studentská kolej, která dostala název Alexandrova kolej na počest jugoslávského krále. Vytvořením projektu byl pověřen slavný architekt Nikola Dobrović, který jej pojal v monumentálním, mezinárodním stylu.
Počet československých studentů v Jugoslávii se na druhé straně nikdy ani nepřiblížil počtu jugoslávských studentů v Československu, ale bylo vynaloženo úsilí o zlepšení tohoto čísla udělováním stipendií. Liga za dobu svého trvání pořádala velké množství slavností, kulturních akcí, divadelních her, výstav a plesů. Byly tam i různé další věci, jako jazykové kurzy, organizace knihoven a čítáren. V čítárnách a knihovnách se členové mohli seznámit s jugoslávskou literaturou a tiskem – čítárny byly velmi dobře vybaveny nejrozmanitějším tiskem z Jugoslávie, zastoupeny byly noviny Glasnik Matice Srbská, Nová Evropa, Politika, Glasnik , Slovo, Slovenec, Jugoslovenski Loyd . Mimořádně oblíbené bylo i uvedení dramatických děl z Jugoslávie. Zazněly skladby velkých jugoslávských autorů, jako byli Branislav Nušić, Miroslav Krleža, Ivo Vojnović a další.
Od roku 1931 vycházel v Praze časopis Československo-jugoslávské ligy pod názvem Československo-jugoslávská revue (Československo-Jihoslovanska revue). Tento časopis vycházel do roku 1939 a vydávala jej společně Československá-jugoslávská liga v Praze. a Svaz jugoslávsko-československých lig v Bělehradě. Vyšlo v češtině, srbochorvatštině a slovinštině. Témata tohoto seznamu byla pestrá a články měly za cíl přiblížit českým čtenářům jugoslávské klima. Psalo se především o cestovním ruchu v Jugoslávii a především na pobřeží Jaderského moře. Psalo se také o sokolnictví, o literatuře, divadle a umění.
