19 Dec SPORTOVNÍ KLUB “SLAVIJA”
V domácí historiografii je zaznamenáno, že fotbalová éra v Srbsku začala za vlády krále Aleksandara Obrenoviće, na konci 19. století. První oficiální fotbalový zápas s nafouknutým koženým míčem se hrál pod hradbami Kalemegdanu v květnu 1896 mezi atlety První gymnastické společnosti Soko. V prvním utkání se dvěma góly mezi oběma sokolskými týmy se sešlo kolem padesáti zvědavých pozorovatelů.
Podle dostupných údajů první kožený míček, jako suvenýr ze studia, přivezl do Bělehradu Hugo Isak Buli. Noviny “Večernje novosti”, které vycházely každý den na čtyřech stranách malého formátu, uveřejnily o této akci krátkou informaci pod malým, nenápadným názvem – Soko. První reportáž z fotbalového utkání byla skutečně umístěna skromně. V reportáži z prvního fotbalového utkání v Srbsku se mimo jiné uvádí: „Gymnastky předváděly různé hry s jedním velkým míčem, házely ho podle určitých pravidel, někdy do vzduchu, někdy do dálky a co nejvíc zajímavé, jen nohama.Tyto hry kromě toho, že jsou velmi zajímavé jak pro hráče, tak pro diváky, jsou také velmi užitečné z hygienického hlediska, protože přispívají k rychlému rozvoji všech svalů na nohy. Mohlo tam být padesát diváků.“
První fotbalisté, povzbuzeni dobrým ohlasem veřejnosti, kopali do míče dál, ale o veřejných zápasech již neexistují žádné původní písemné dokumenty. Teprve po třech letech, v roce 1899, byla v prostorách Trgovacka Kafana založena První srbská společnost pro míčové hry. Zakladateli byli již zmínění Hugo Buli a Andreja Nikolić, pozdější doktorka věd a akademička.
Ćuprija přebírá výjimečnou sportovní tradici – od prvních jezdeckých klubů z dob knížete Mihaila a krále Milana Obrenoviće, přes sokolský spolek z počátku 20. století až po rozvoj dnes nejpopulárnějšího sportu na planetě – fotbalu.
Existují náznaky, že to byli Češi, dělníci z cukrovaru, kdo přinesl do Ćupri první fotbalový míč. V literatuře se také uvádí jméno slavného českého fotbalisty a pozdějšího trenéra Alojze Mahka, který v Ćupriji pobýval za první světové války. Předpokládá se, že se v roce 1918 podílel na založení fotbalového klubu “Morava”, za který odehrál několik zápasů.
Přestože je tato informace stále neprokázaná, je známo, že čeští dělníci z Cukrovaru se podíleli na založení jednoho z nejstarších fotbalových klubů v Pomoravlje. Na Vidovdanu v roce 1922 byl založen „Sports Club Slavija“, fotbalový klub, který pod různými názvy existoval téměř století. Na založení klubu se kromě Ćupricanů podíleli i Češi. Členy vedení klubu tak byli v následujících letech mimo jiné Česi Jan Kučera, Adolf Kohout, Eduar a Adalbert Klocbir. Fotbalisté SK Slavia nejprve trénovali v okolí Cukrovaru a poté na průtahu, kde se nyní nachází mateřská škola „Šećerko“.Nejnovější a nejpodrobnější zprávy o výsledcích soutěží, přípravách, práci administrativy a všem, co s fotbalovým klubem “Slavija” souvisí, pravidelně přinášely slavné čuprijské noviny Moravski glasnik, které vycházely v letech 1930 až 1940. To by nemělo být překvapivé, vzhledem k tomu, že zakladatel a šéfredaktor listu Bora Nikolić byl sám součástí tohoto klubu, kterého si velmi vážil. Hlavním místem jednání vedení klubu, ale i večírků, kam sportovci jezdili, byl podle tohoto deníku hotel/restaurace “Slavija”, který vlastnil Jan Kučera, rovněž jeden z členů vedení klubu. Ruku na srdce, sportovní výsledky SK „Slavija“ byly ve srovnání s druhým fotbalovým klubem „Građanski“ z Čuprije velmi slabé.
Nové fotbalové hřiště SK “Slavije” bylo vybudováno ve 30. letech 20. století v sousedství cukrovaru a dochovalo se dodnes. Je to dnešní ulice Borivoja Velimanovića. Fotbalový klub s hřištěm a pomocným zázemím v kolonii Cukrovar existoval nepřetržitě po celé období poválečné historie, avšak pod různými názvy („Radnik“, „Radnički“, „Ravanica“, „Slavija 1918“) a přežil až do prvních let 21. století.
