07 Dec ČESKOSLOVENSKА BESEDA
První český spolek v Srbsku byl založen v roce 1885 v Bělehradě pod názvem „Lumir“. Byl to klub, který měl zpočátku jen pár desítek členů. Postupem času spolek převzal výchovnou a vzdělávací funkci. Jejím hlavním cílem byla podpora národní kultury, jazyka a vzájemného propojení a spolupráce příslušníků českého lidu na území Banátu (který tehdy patřil k Rakousko-Uhersku) a Srbského království.Vzdělávací funkce spolku se odrážela v jeho knihovně, která měla řadu titulů významných českých i světových autorů z různých oborů. Spolek mimo jiné pořádal také pravidelné přednášky, tematicky zaměřené na dějiny českého národa, současný vývoj České republiky a dějiny jihoslovanského prostředí. Kulturní aspekt se projevoval pořádáním divadelních představení českých dramat. Jak spolek Lumír rostl a rozvíjel se, pomáhal svým vlivem a působností i dalším českým spolkům.Pořádaly se společenské akce a plesy, kde se mohli scházet a popovídat krajané ze všech koutů.Důležitým faktorem v činnosti spolku “Lumír” byla finanční či materiální podpora menším i vzdálenějším spolkům, t.j. pobočkám. Pořádají se turistické výlety a programy pro rodiny s dětmi. Po skončení 1. světové války a vzniku ČSR vznikl z “Lumíra” Spolek československých besede.
Pobočka spolku “Československá beseda” vznikla v Ćupriji, v Cukrovaru, v roce 1922 jako umělecká skupina s cílem “pěstovat národní duchovní hodnoty vlasti prostřednictvím: jazyka, folklóru a socializace” čs. občané žijící v Ćupriji. V rámci této akce byla postavena budova, tzv Kantýna cukrovaru po vzoru typických československých hasičských zbrojnic, ale bez zvýšené zvonice, která se brzy stala jedním z nejvýznamnějších shromažďovacích středisek kulturních pracovníků.Nejjednoduššími formami setkávání členů “Československé besedy” byly sobotní nebo sváteční čajové dýchánky, jarmarky, plesy, koncerty a hudební vystoupení.
Často se konaly přednášky uznávaných profesorů a intelektuálů z Bělehradu. Tak si tisk připomněl Večer slovinských lidových písní konaný v závodní jídelně za účasti mnoha hostů z Kruševace a Bělehradu a za doprovodu továrního orchestru.
Československá beseda byla velmi aktivní v kulturním propojení Jugoslávie s Československem. Častými hosty tohoto sdružení byli významní diplomaté, např. československý velvyslanec Dr. Robert Fidler, ředitel pražské banky Jan Husník a představitelé Československé ligy z Bělehradu. Jedno z nejstarších videí s motivy Ćuprije souvisí právě s návštěvou delegace Národního shromáždění ČSR z října 1926, kdy Češi z Ćuprije připravili pro své krajany slavnostní uvítání.
Spojení s vlastí spolek obvykle dělal pořádáním různých zpátečních návštěv, studentských exkurzí, přednášek a předvádění uměleckého obsahu. Od roku 1928 byly organizovány návštěvy studentů československých škol v Jugoslávii. Nevyhnutelným cílem téměř všech exkurzí byla Ćuprija, kde studenty hostil cukrovar, magistrát a gymnázium. Při těchto příležitostech bylo město vyzdobeno oblouky květin a zeleně a na veřejných institucích byly vyvěšeny státní vlajky. Na druhé straně spolek Československá beseda a Československá liga z Bělehradu organizovaly návštěvy srbských žáků v Československu. V roce 1927 tak v Československu navštívilo město Brno a jeho okolí téměř dvě stě žáků a profesorů z Ćuprije, Vranje a Kragujevace.
