04 Dec LADISLAV TRČKA A HASIČSKÁ DRUŽBA CUKROVNY
V Cukrovaru byl v roce 1912 založen sbor dobrovolných hasičů, který měl za úkol chránit a bránit majetek Cukrovaru a v případě potřeby i občany Ćuprije v případě požáru a jiných přírodních katastrof.
Zakladatelem této organizace byl český inženýr Ladislav Trčka. Z bohatého životopisu tohoto slavného Čecha uvedeme, že jako mladý inženýr se v roce 1907 přestěhoval do Srbska a dostal práci v cukrovaru v Čukarici, kde založil hasičský sbor. Svou myšlenku založit dobrovolné hasičské spolky realizoval v bulharském cukrovaru v Gornja Orehovici v roce 1913.Ladislav Trčka se jako jeden z nejznámějších Čechů v Ćupriji vyznamenal v podpoře a propagaci sokolské myšlenky. Podílel se na stavbě Sokolského domu, kdy jako člen Výboru pro stavbu domu zdarma vytvořil plán a odhad. Tento slavný Čech se také zasloužil o založení dětského loutkového divadla v Cukrovaru v prosinci 1933.
Z iniciativy Ladislava Trčky bylo v roce 1927 založeno Sdružení hasičských sborů pro Srbsko a jižní Srbsko se střediskem v Ćupriji. Mnohem větší hasičské sbory, jako například v Niši a Kragujevaci, byly pod vedením této organizace. Ćuprija se tak stala jedním ze čtyř hasičských středisek v Království Jugoslávie, vedle Lublaně, Záhřebu a Brčka. O dva roky později se Ladislav Trčka jako zástupce Sdružení hasičských sborů pro Srbsko a Jižní Srbsko zúčastnil prvního Sjezdu zástupců všech hasičských spolků v zemi, na kterém Svaz hasičských sborů Království Jugoslávie byl vytvořen.
Po vzoru jiných zemí Evropy na konci 19. a počátku 20. století vzniklo v Srbsku a okolí mnoho profesionálních i dobrovolných hasičských společností. Dobrovolnické spolky byly většinou zakládány z iniciativy občanů, živily se samy a obstarávaly přístroje a zařízení na základě dobrovolných příspěvků a příjmů z pořádání akcí. Hasičské společnosti se rychle rozvíjely, vlastnily personál, budovy, vybavení a dokonce i vozidla. Problém byl v tom, že přes humánní službu, kterou vykonávali, a velký význam, který měli pro celkový rozvoj svých měst, byly sbory dobrovolných hasičů většinou ponechány samy na sebe. Tento stav zůstal až do přijetí prvního hasičského zákona v Království Jugoslávie v roce 1933, kde byl poprvé zmíněn „hasičský fond“.
Největší, asi nejznámější akce hasičského sboru cukrovaru se odehrála v březnu 1928, kdy vypukl požár v areálu pivovaru Jagodina. Dne 14. března v půl šesté ráno byl v oddělení sušení naklíčeného ječmene zaznamenán požár, který se šířil velkou rychlostí a zahrnoval velké množství sladu.Za půl hodiny celý objekt Sladovny zachvátil požár a hrozilo, že zachvátí i další objekt, kde se nacházela Pivní továrna. Na pomoc vyjeli hasiči cukrovaru v Ćupriji a hasičský sbor z Kragujevace. Požár byl zlikvidován v 11 hodin. Shořela budova sladovny, první a druhé patro částečně a dvě horní patra úplně. Rovněž bylo zničeno 75 vagonů sladu a 15 vagonů ječmene. K žádné lidské oběti nedošlo, příčinou požáru byly s největší pravděpodobností ohřívače, které vedou teplo odděleními, kde se sušil sušený naklíčený ječmen. Zapálili ječmen, který následně způsobil požár. K větším škodám, díky rychlému příjezdu čuprijských hasičů, nedošlo.
