29 Nov ČESKÁ KOLONIE 1
Je vzácné, aby jedno město nebo městečko mělo svá dvě vlastní jádra neboli „centra“. Jedním z takových míst byla asi před sto lety Ćuprija. Kromě centra města, kde se nacházely nejdůležitější správní instituce, korzo a tržiště, a které je na stejném místě dodnes, měla Ćuprija další jádro shromažďování lidí, které se nacházelo na jižním okraji. města směrem na Paraćin. Byla to slavná cukrovarnická kolonie nebo takzvaná česká kolonie, o které se říká, že to bylo skutečné malé město.
Výstavba a otevření srbsko-českého cukrovaru v Ćupriji na počátku 20. století představovalo počátek masové imigrace vzdělaných českých dělníků a intelektuálů do Ćuprije. Kolem cukrovaru vyrostla ve městě na Moravě pravá malá česká kolonie. Kromě továrního komplexu vybudovala slavná stavební firma Matthiase Bleheho v následujících letech a desetiletích celou obytnou kolonii. Zhruba řečeno, česká kolonie by spolu se soukromými domy a vilami zahrnovala současnou jižní a jihovýchodní část města směrem na Paračin a Vizirov brdo, které se od té doby říká „Slavija“. Na některých nejstarších pohlednicích Ćuprije jsou kromě továrních zařízení vidět i obytné budovy, z nichž mnohé existují dodnes. Česká kolonie nebo městská část zvaná Slavija sahala od řeznictví, uzenářství, později hostince Slavija významného českého podnikatele Jana (Jovana) Kučery a vily Josipa Pejhy na severu a západě až po výkrmnu Cukrovar směrem na Vezirov Brdo na východě a Zemědělské školy pro zemědělství na jihu směrem k Paraćinu.
Podle paměti současníků měl cukrovar brány na východní a západní straně areálu, z nichž druhá byla určena pro nákladní vozy. V bezprostřední blízkosti, severně a západně od továrních objektů, byly vybudovány obytné budovy určené pro tovární dělníky a úředníky. Obytná kolonie nevznikla najednou, ale budovy se stavěly po celé meziválečné období. Důležitým znakem dělnických bytů v české kolonii byly pomocné budovy a menší plochy orné půdy určené pro vlastní potřebu, které většina dělníků dostala do užívání.
Starší obyvatelstvo zde s nostalgií vzpomíná na infrastrukturu, kterou po sobě Češi zanechali v tzv kolonie. Daleko proslulá „Vila“ se ve skutečnosti skládala z nejméně dvou patrových obytných budov a jedné impozantní vily určené pro sídlo ředitele továrny. Tato část české kolonie se nacházela (existuje dodnes, ale bez samotné vily) mezi hlavním vchodem do Cukrovaru a bývalou Zemědělskou školou (dnes Technická škola). Na tomto úseku, východně od obytných budov, se nacházelo tenisové a volejbalové hřiště obklopené dubovým lesem, poblíž byly v přímé linii rozmístěny květinové zahrady, zahrady, sady a vinice. Mezi obytnými budovami byly malé rybníky s zděnými přístavními lávkami, malé rodinné bazény a krásné květinové zahrady. Takzvaný „Vila“ byla z jižní, západní a severní strany obehnána vysokým betonovo-kovovým plotem, jehož zbytky jsou k vidění dodnes.
Důležitá je také skutečnost, že v prvních letech v nově vybudované kolonii žilo pouze české obyvatelstvo a v této oblasti byla slyšet pouze čeština.
