20 Sep FRANTIŠEK ZAH
Jedním z nejznámějších Čechů, jehož jméno je v Srbsku často zmiňováno dodnes, byl slavný revolucionář, voják, vojenský teoretik a panslavista František Zah (1807–1892). Účastnil se téměř všech nejvýznamnějších společensko-politických událostí 19. století, z nichž vyniká založení Srbské vojenské akademie, vytvoření prvního srbského národního programu a titul prvního rádce prince Mihajla.
Narodil se v Olomouci v dnešní České republice. Základní školu a gymnázium dokončil v Brně. Ve Vídni vstoupil na právnickou fakultu, kterou absolvoval v roce 1828. Brzy získal místo městského úředníka na Moravě, ale po vypuknutí polského povstání v roce 1831 službu opustil a přestěhoval se do Krakova, který byl tehdy pod kontrolou povstalců.Po neúspěšném povstání se nakrátko vrátil do vlasti a brzy odešel do Paříže, kde studoval vojenské vědy. Studia ukončil v Paříži v roce 1836, poté pracoval jako knihovník.Ve Francii se setkal s velkým počtem představitelů polské emigrace a začal se zajímat o panslavismus. Dostal se do kontaktu s vůdcem polské emigrace hrabětem Adamem Czartoryskim, s nímž sdílel panslavistické myšlenky.
Během svého pobytu v Konstantinopoli v roce 1843 se setkal s exilovými představiteli ústavních obránců – Avramem Petronijevićem a Tomem Vučićem Perišićem, kteří ho seznámili se situací v Srbsku. Ve stejném roce se přestěhoval do Srbska a cestoval po vnitrozemí, aby zjistil náladu lidí vůči režimu ústavního obránce.Byl jedním ze zakladatelů Tajné panslavistické společnosti, jejímž cílem bylo, aby Srbsko stálo v čele sjednocení Jihoslovanů. Sepsal první návrh dokumentů o národnostní politice Srbska nazvaný Plán slovanské politiky Srbska, který ministr Ilija Garašanin použil jako návrh srbského politického a národního programu – slavné Načertanije z roku 1844.
František Zah byl jedním z účastníků Všeslovinského sněmu v Praze v roce 1848 před srbskou delegací. Po neúspěchu tohoto setkání se Zach natrvalo usadil v Srbsku. Po přestěhování do Bělehradu a nástupu do srbské vojenské služby založil v Bělehradě dělostřeleckou školu, která byla předchůdcem Vojenské akademie. Byl jejím prvním manažerem. Stal se důstojníkem srbské armády, ale také blízkým přítelem prince Mihaila Obrenoviće. V letech 1865 až 1867 byl vedoucím dělostřelecké správy v Kragujevaci, náměstkem ministra armády a vedoucím nejvýznamnějších vojensko-politických misí prince Mihaila.
Po smrti prince Mihaila byl jmenován pobočníkem prince Milana Obrenoviće a zůstal v této pozici až do svého odchodu do důchodu. Podílel se na vojenských přípravách Srbska před první srbsko-tureckou válkou a v roce 1875 se stal generálem srbské armády. V následujícím roce byl jmenován náčelníkem generálního štábu.Před válkou byl jmenován velitelem Západomoravské divize s velitelstvím v Čačaku. Tato vojenská jednotka, nazývaná také Ibarská armáda, však utrpěla během války velké ztráty. Sám František Zach byl při vojenských operacích zraněn, přišel o nohu, a proto nemohl vykonávat svěřenou funkci. Přestože nebyl způsobilý pro vojenskou službu, doprovázel a radil prince Milana Obrenoviće až do konce války. V období od roku 1880 do roku 1883 vyučoval na dělostřelecké škole. Po odchodu do důchodu v roce 1883 se vrátil do České republiky.
František Zah byl jedním z řádných členů Srbské učené společnosti, předchůdce Srbské akademie věd a umění. Je držitelem nejvýznamnějších srbských a také vyznamenání různých evropských zemí. Velký význam měly jeho znalosti a zkušenosti s reformou srbské armády za vlády prince Mihaila. Dá se říci, že zanechal jednu z největších stop ve vývoji srbského státu a armády v 19. století.
