SRBSKO-ČESKÉ VZTAHY - Ćuprija.net
31496
post-template-default,single,single-post,postid-31496,single-format-standard,bridge-core-2.1.1,ajax_fade,page_not_loaded,,paspartu_enabled,overlapping_content,qode-child-theme-ver-1.0.0,qode-theme-ver-19.8,qode-theme-bridge,qode_header_in_grid,wpb-js-composer js-comp-ver-6.1,vc_responsive
 

SRBSKO-ČESKÉ VZTAHY

SRBSKO-ČESKÉ VZTAHY

Povesti din batrna
PŘEČTI MI

Vzájemné kontakty mezi Čechy a Srby mají tisíciletou historii, ale až do 19. století je lze až na výjimky považovat za spíše slabé. V nejstarší dochované české listině – slavné Dalimilově kronice, která vypráví o dějinách Slovanů od nejstarších dob do poloviny 14. století, se autor mimo jiné zmiňuje o Srbech jako o jednom z nejstarších slovanských kmenů.

Jiné zdroje uvádějí, že spojení mezi Čechy a Srby bylo patrné již ve 12. století. Detail z této doby odkazuje na sňatek Mariji Vukanović, dcery velkého rašského prefekta Uroše I. a Konrada II Przemyśla, vévody ze Znojma, který se pravděpodobně oženil kolem roku 1134.

Následující detail se týká období poloviny 14. století a vlády českého krále Karla IV. na straně jedné a srbského císaře Dušana na straně druhé. Byla to doba, kdy srbský císař vedl války s maďarským vládcem Karlem Robertem, bojoval o uznání svého císařského titulu v západním světě, prezentoval se jako obránce křesťanství v nadcházející válce proti Osmanům a uvažoval o spojení s Osmany. Katolický kostel.Český král Karel IV. se tehdy pokusil navázat diplomatické styky se Srbskou říší zasláním dopisu císaři Dušanovi, ve kterém ho oslovoval „milý bratře“. Šlo o pokus českého krále o prostředníka mezi císařem Dušanem a uherským králem Karlem Robertem, podporující Dušanův obrat ke spojení s katolickou církví.

Ve společné křesťanské armádě se Srbové a Češi podíleli na obraně proti pronikání tureckých vojsk do střední Evropy v polovině 15. století a ve druhé polovině 17. století následoval nový rozvoj diplomatických vztahů během srbského povstání proti turecké nadvládě, které vedl Đorđe Branković.

Významným obdobím česko-srbských vztahů je doba národního obrození s osvícensko-romantickou filozofií a počátečního a postupného zájmu o panslavismus. Čeští vlastenci sledovali srbský boj za nezávislost po celé 19. století. Hlavním pojítkem mezi oběma národy byla slovanská vzájemnost, myšlenka propagovaná českými lidovými obrozenci.

Portrait of Josef Dobrovský

Průkopníky těchto vztahů a prostředníky mezi Čechy a Srby byl lingvista a jeden z tvůrců slavistiky Josif Dobrovský, který se zabýval výzkumem slovanského jazyka a významně ovlivnil vývoj srbského jazyka v 19. století. Básník, cestopisec a slavista Josif Zdenjek Rausar popsal ve svých cestopisech a denících svůj dlouhodobý pobyt v srbském prostředí. Významným propagátorem slovanské myšlenky se stal i malíř Jaroslav Čermak, který se vyznamenal v černohorsko-turecké válce roku 1862.

Zintenzivnění vztahů mezi Srby a Čechy je patrné, ale také dominantní v 19. a na počátku 20. století. Během tohoto období se mnoho států sjednotilo nebo se vynořilo z bývalých velkých monarchií.

Václav Svatopluk Štulc

První český cestopis či novinový článek o životě na Balkáně, tedy o Srbsku, který si mohla přečíst velká část příslušníků českého lidu v tehdejší rakouské monarchii, vyšel v roce 1835 pod názvem „Srbský Bělehrad“. Zdůrazňuje podrobný popis kultury a každodenního života obyvatelstva v Srbsku a historii srbského státu. O tři roky později publikoval Václav Svatopluk Štulc článek pojednávající o folklorní tradici Srbů.

V té době až do 2. poloviny 19. století bylo Srbsko selskou zemí, obyvatelstvo žilo převážně na venkově, neexistovala velká města jako v západní a střední Evropě. Ve druhé polovině 19. století začal postupný rozvoj řemesla a průmyslu a právě v té době zde hráli velkou roli cizinci.Kdy přesně začali Češi masově přicházet do Srbska, nelze s jistotou říci, ale lze předpokládat, že se tak stalo po roce 1848. Zpočátku to byli řemeslníci a dělníci, později průmyslníci, inženýři, lékaři, hudebníci, bankéři a další.Důležitým zlomem byl rok 1867, kdy Turci začali opouštět Bělehrad, kam se začali přistěhovat četní cizinci, včetně Čechů.